758 km na motorce, 48 km lodí v jednom dni

758 je rozhodně rekord v počtu kilometrů na motorce za jeden den. 48 na trajektu vlastně taky, když to byla první plavba trajektem. 🙂

Každopádně jsme v pořádku dorazili a vy se můžete začíst do naší dlouuuuhatánské cesty.

Stihli jsme koupačku v Lužických jezerech v Německu. Rozhodně doporučujeme, je tam všude spousta pláží a čistá voda. Jen pozor na tu bábu, která hudruje, když jí jedete přes pozemek. Štěstí, že jsme jí nic nerozumněli. Ale pět minut řvaní na Zbyňka asi nebyla chvála jeho motorky. Ostatně Triumpha by chválil jen blázen.

Před koupačkou proběhl ještě oběd, to vám musím ukázat, jak skvěle jsem měl „navaříno“ od Mirušky:


A pak už jen cesty, dálnice, benzinky. A další takové parádní věci, když cesta je cíl.

Moc fajn byl trajekt. Měli jsme zaplacenou večeři a to byla dobrá volba. V all inclusive části, kde byli jen samí nóbl fajnšmekři (a Zbyněk), jsme si moc pochutnali. Všechno v ceně od pečiva, výborného masa až po pivko. A když ještě zjistíte, že v Dánsku je tolerance alkoholu půl promile, fakt dobře je.

Loď svištěla rychle, podle GPS 40 km/h, takže lodní vložka byla hodně brzy za námi. Po vylodění jsme předjeli všechny auta před námi a na benzince jsme raději zkontrolovali, jak je to tu s pokutami.

Všichni totiž extrémně dodržovali rychlost a to vám řeknu je fakt peklo. Si vemte, že v dědině je klasika 50 km/h, ale na okrskách jen 80 km/h a kolem křižovatek 70 km/h nebo i nekonečně pomalých 60 km/h.

Každopádně dodržování rychlosti je očividně nutnost, protože už při překročení do 20 km/h to dělá 135 eur alias 3500 Kč. A když se cukáte, pánové policisté prý cizincům rádi zabavují vozidla.

Naštěstí jsme většinu času jeli po dálnici, kde teda je sice hodně často jen 110 km/h, ale jinak se tu frčí klasických 130 km/h, takže to vlastně utíká docela rychle.

Náš Kodaňský domov jsme našli hned. Sotva jsme zaparkovali před domem, už se otvíraly dveře a v nich přátelský Peter. Provedl nás, všechno vysvětlil, dal pár tipů do města a ukázal pivo v ledničce. Víc jsme nepotřebovali.

Teda ještě heslo na WIFI samozřejmě! Tady je, kdybyste někdo potřebovali:

Bonus na konec: Google mi občas připomíná, co jsem fotil před rokem nebo i dříve. Dnes mi připomněl tuhle fotku:

Ano, milí čtenáři, jak všichni víte, je to Zbyněk s Eliškou z naší první moto dovolené na jihu Evropy. Schválně jestli poznáte, ze kterého města je přístav.

A teď už spát. Dnes vstávačka v sedm kvůli naší cestě, zítra vstávačka v sedm, abychom stihli vyzvednout leteckou výpravu. Ta mimochodem vstává ve 4. Ráno! Ty dovolené jsou občas dřina. 🙂

Itinerář druhé párové moto/létací dovolené

Po roční odmlce jsme zpět!

Tentokrát se znovu vydáme do objevování světa ze sedla krásné Honda VFR 1200 a Triumphu.

Cílem letos bude sever! Ano čtete správně, jedná se o historický první výlet nad naší malebnou kotlinu.

O zážitky jistě nebude nouze. Doporučujeme vzít si také dovolenou, abyste mohli být neustále u PC a četli příspěvky hned jak vyjdou!

Pro velký úspěch si zopakujeme se Zbyňkem cestu na motorce do prvního ubytování v Kodani. A 26. 7. pak vyzedneme vyzvedneme naše úžasné slečny na letišti (let OK504, odlet Praha 7:10, přílet Kodaň, Terminal 3, 08:30).

Hned v pátek se pustíme do víru Kodaně a spolu s celým Dánskem si ji budeme užívat až do pondělí 29.6. Pak bude dvoudenní přesun malebným Švédskem do Stockholm se spací mezizastávkou u jezera Vättern.

Ve Stockholmu to bude rychlovka, přespíme dvě noci a 1.8. v 18:00 vyplouváme trajektem Nova Star směrem do Gdaňsku v Polsku, kde budeme 2.8. v 12:00.

Přefrčíme do Varšavy a nemilosrdný konec dovolené je tu. 4.8. v 14:40 děvčata skáčou na letadlo (let OK783) a v 16:15 je všichni čekáte na letišti.

Mezitím já na krásné motorce a Zbyněk na Triumphu už od rána také frčíme k domovu.

Bude to paráda veliká!

Fotohádanka „Konstrukce“ rozřešení

Jsme v pořádku zpět v ČR.

Dlužíme naším stovkám, nebojím se říct i tisícům čtenářů, rozluštění hlavní zápletky ze Slovinska: Na co, krucipísek, je ta všudypřítomná konstrukce?!!

Kdo neví, o jakou konstrukci se jedná, je to tato specialita Slovinských plání.

Read more Fotohádanka „Konstrukce“ rozřešení

Výstup na Mangart a cesta k domovu

Poslední den ve Slovinsku. Plán je jednoduchý. Vyjet na Mangartské sedlo a udělat poslední výšlap na samotný Mangart jehož vrchol má 2 679 m.

Už od včerejška jsme věděli, že tam má někdy od oběda začít dost pršet. Sbalili jsme tedy vše večer a odjezd naplánovali na 8 ráno. Vstávačka tudíž byla v sedm (už zase!). Udělali jsme poslední snídani a lehce po osmé podle plánu vyrazili.

Navigace říkala příjezd v 9:50 a tak se i stalo. Kolem bylo skvělé počasí, ani náznak deště. Těsně před vrcholem jsme udělali pár krásných fotek.

Read more Výstup na Mangart a cesta k domovu

Drandění po dvou kolech. Bez motoru!

Plán dneška byl jasný:

  • ujet 68 km na kole
  • vykoupat se
  • užít si to

Kolik bodu se splnilo? Pozorně se začtěte a dozvíte se!

Kola jsme měli nachystané, před garáží, jak paní domácí včera slíbila. Stačilo tedy poslechnout její „nehmen und fahren“. Ovšem my si nepůjčujeme kola normální, takže jedno, nečekaně dámské, bylo zcela v pořádku. A pánské, od nějakého teenagera, bylo malé a vzadu řadilo jen přes 4 kolečka. Kolenama jsem do uší při šlapání necvrnkal, ale daleko k tomu nebylo. Zeptal jsem se pana domácího, jestli nemá větší, na pořádného, zdatného chlapa, jako no třeba jako jsem já.

Neměl. 68 km na malém kole? Těším se!

Read more Drandění po dvou kolech. Bez motoru!

Černé jezero, kamzík Endrju

Dnešní hlavní cíl byl tam nahoře. Původně jsme si špatně pamatovali, že to je půl hodiny. Pak jsme přijeli a v papíře jsme našli hodinu a půl. Na první ceduli bylo 1:40 a o kousek dál na další oficiální ceduli 1:45. Zkusili jsme se zeptat navigace a ta řekla 1:58. Schválně hádejte, kolik to opravdu bylo. Na konci se to dozvíte.

Read more Černé jezero, kamzík Endrju

Vintgar gorge

Na tohle jsem se fakt těšila (http://www.bled.si/en/what-to-see/natural-sights/the-vintgar-gorge) …. ale měla nás odradit už ta 70 metrová fronta před vstupem.

(Vsuvka: Všimli jste si, že dost často si lidi prostě stoupnou do fronty a nic neřeší? Tak my nejsme ovce se šli podívat až na začátek toho děsivého zástupu lidí, abychom zjistili, že lístky se dají koupit BUĎ u okénka při cestě a NEBO asi o dva metry dál přímo v budově, kde prodávali mimo jiné i občerstvení. Vevnitř (navzdory megaceduli venku „TICKETS ALSO INSIDE „) nikdo nebyl. Tím jsme si ušetřili dobrou hodinku čekání…)

Jak to mělo vypadat:

Read more Vintgar gorge