Dnešní hlavní cíl byl tam nahoře. Původně jsme si špatně pamatovali, že to je půl hodiny. Pak jsme přijeli a v papíře jsme našli hodinu a půl. Na první ceduli bylo 1:40 a o kousek dál na další oficiální ceduli 1:45. Zkusili jsme se zeptat navigace a ta řekla 1:58. Schválně hádejte, kolik to opravdu bylo. Na konci se to dozvíte.
Na tohle jsem se fakt těšila (http://www.bled.si/en/what-to-see/natural-sights/the-vintgar-gorge) …. ale měla nás odradit už ta 70 metrová fronta před vstupem.
(Vsuvka: Všimli jste si, že dost často si lidi prostě stoupnou do fronty a nic neřeší? Tak my nejsme ovce se šli podívat až na začátek toho děsivého zástupu lidí, abychom zjistili, že lístky se dají koupit BUĎ u okénka při cestě a NEBO asi o dva metry dál přímo v budově, kde prodávali mimo jiné i občerstvení. Vevnitř (navzdory megaceduli venku „TICKETS ALSO INSIDE „) nikdo nebyl. Tím jsme si ušetřili dobrou hodinku čekání…)
Jak to mělo vypadat:
Tohle mají na dědině na každém kroku.
V neděli večer, po odchozených cca 21 tisíc kroků, řekli jsme si, že dnes to tak hrotit nebudem. Projedem na motorce okolí, vždycky někam na chvilku vyběhnem omrknout zajímavosti a budeme šťastní.
Miruška to začala trochu plánovat a vyšlo jí, že musíme vstávat v 7 ráno. Na dovolené. V 7 ráno. Měl jsem to jasně pochopit, že tu něco nehraje. Když jsme usínali, „nechtěně“ jsem nenastavil budíka, že se vzbudíme a pak vyrazíme. Miruška to ale prokoukla a donutila nastavit ho na 7 ráno.
A tak se i stalo. Vstali jsme v sedm a po osmé v 16 stupních Celsia, drandili už na motorce k jezeru Jasna. Jeli jsme schválně delší cestou kolem řeky a byla to super volba. Příroda nádherná, minimum aut. Byla to velká kochačka.
Na pěkném místě, pořídil fotoaparát skvělé fotky:
Nechci předbíhat, ale takhle jsem tam měl raději ležet celý den!
Na povel není pro nás. Musí být od opravdového srdíčka! ❤️
(hodně se musí fotka přiblížit)
Nedávno na Snezce pěšky, teď ještě o fous výš na motorce.
Vzadu si taky všimněte policejního doprovodu na motorkách. Když jsem na ně mavnul tajný moto pozdrav, hned se otočili do našeho směru a vedli nás až nahoru. 2 vpředu a 2 vzadu.
Chtěli nás provázet celou dovolenou, ale jsou moc pomalí. Tak jsme je dolů poslali samotné.
Nevěříte? Věřte!
To si takhle naplánujete výlet na vodopád, že se tam pěkně okoupete a hned na začátku cesty cedule se zákazem koupání 🙁
Chvilku jsme to oplakali, ale jinak se šlo dobře. Všude samé průrvy s průzračnou vodou.
Místo na vodopády jsme málem jeli na pohotovost. 🚑 Ondrášek se asi málo nasnídal a chtěl doplnit vitamíny slovinskou verzí rulíku zlomocného.
Naštěstí jsem zakročila a „borůvky“ mu vyrvala z ruky dřív než je stihl sežrat. 😀
Že by stihl tu místní specialitu ochutnat? 🤔 Dozvíte (dozvíme) se za pár hodin… Stay tuned 😁
