Rubrika: Uncategorized

Tohle je bohužel docela vypovídající…

Jak již zmínila Miruška, celý (CELÝ!) den jsme nakupovali. Z veškerého toho pobíhání po obchodech si pamatuji dvě věci:

1. Indové jsou šetřílci. Místo dveří na fotobuňku, která určitě žere moc elektřiny, mají všude jednoho Inda.
2. V každém obchodě je asi tisíc prodavačů. Na fotce níže se o tom můžete sami přesvědčit. Tihle jsou jen od jednoho krátkého pultu ze zhruba 10 a u každého stojí stejné, ale spíš větší množství prodavačů.

PS: Správně tušíte, že i tihle všichni se snažili uspokojit Tomáška vhodnými botičkami. Každý přinesl dvoje/troje boty, ale jak již víte, nikdo neuspěl. 300 párů je prostě málo!

Po celém (CELÉM!!!) dnu běhání po trzích a obchodech hlásíme úspěch.

Anusha si po navštívení tří (TŘÍ!) obchodů vybrala nádherný šaty, ve kterých hravě strčí do kapsy všechny princezny z pohádek. 🙂

No a zbytek dne (CELÝHO DNE) jsme lítali kvůli Tomášovi.

Nevím, kolik obchodů v Bombaji je, ale věřím, že jsme byli aspoň v půlce (a v některých třeba třikrát). 🙂

A boty pro Toma pořád nemáme. Tyhle prý byly málo fešácký. 😉

… teda hlavně kluci, kteří obsadili jedinou (!) postel, kterou máme k dispozici. (džentlmeni)

S Anushou vymýšlíme program na večer. A za trest půjdem nakupovat oblečení na svatbu. Tak. 😛

Kokosovi zrouti – Jirka, Endrju, Tom a Anusha (zleva)

JE TO SOK!

VŠECHNO! 🙂

Dostali jsme ji od pana domácího, že nám bohatě vystačí na vše co potřebujeme.

Konec strachovani. Právě jsme se ubytovali v místě s hodnocenim 8.8 z 10, takže mega luxus 🙂 Přežili jsme i první cestu taxíkem. Zdálo se to šílené, ale prý nebyl žádný provoz a dočkáme se lepší (= silenejsi) verze.

Přátelé, jsme v Indii 🙂