Protože Vesmír musí zůstat v rovnováze, bylo nutné vyvážit týden all inclusive válení u moře něčím trochu akčnějším. Co by mohlo být lepší než týden pod stanem? Uprostřed divočiny… Bez vody a elektřiny… Na druhé straně republiky… Bez tatínka…?
Naštěstí jsem měla spoustu času na přípravu a na balení*, takže jsme v sobotu dle plánu v 11 vyrazili ze slunečné Prahy směr Morava… Abychom o čtyři hodiny později a dvě brutální kolony skončili v olomouckém Decathlonu v megabouřce. Někdo totiž zůstával do poslední chvíle optimista co se počasí týče, a teprve když přestaly stíhat stěrače a provoz na dálnici se téměř zastavil, si připustil, že ty gumáky na seznamu možná budou mít nějaké opodstatnění.
Hodně to zkrátím. První den se totiž nedělo nic moc zajímavého kromě toho, že nepřetržitě pršelo. Z vyšlapaných plácků a chodníčků se staly rozbahněné pasti. A Tedík byl šťastný, protože spousta bahna, kaluží a žádná koupelna. A protože mohl spát ve stanu. A protože posunutá večerka. A protože má maminku, pořád k dispozici. 24/7
Držte nám palce, ať vysvitne sluníčko! ☀️
*necelý jeden den protože bylo nutné oslavit Tedíkovi pátý narozeniny ❤️
