Střípky z Ayatthaya

Úvodní akční fotka zachycuje 2 drsný motorkáře při netrpělivém očekávání zelené. (Superchlapácký helmy si klucí speciálně vyžádali.) 🆒

Rýžový kluci mají úspěch 👬
Vstup na starý cihly přísně zakázán 🚫
Tři hlavy a jedna z nich je posvátná 🕌

Noční vlak do Chiang Mai

Po celém dni stráveném mezi památkami z pálených cihel (mimochodem slovo pálených je zde opravdu na místě, protože celý komplex chrámů žhnul neskutečným způsobem) jsme vrátili superrychlé skůtry (pro naše maminky: superbezpečná kola), našli hostel, kde nás nechali za 200 Bathů osprchovat (ve vedlejším hotelu nešli pod 500) a hurá na nádraží na předem objednaný Special Express. Tento noční vlak nás v čase 19:45 až 07:15 přepraví z Ayutthaya do Chiang Mai na severu Thajska.

Eva hledajíc vhodnou pozici na spaní
Jídelní vůz, kde jsme byli suverénně nejmladší

Vedro na zdechnutí

Kluci od rána marně shání jakoukoli pokrývku hlavy. Klobouky ve velikosti padesáti litrových demižonů maji asi vyprodaný, takže tu zavádí novou módu.

Na tržnici tedy zakoupili mísy na ovoce a nosí je místo kloboučků. Soudě podle reakcí místních se to chytlo. 😂

Update: Hoši jsou větší atrakcí než všecky tady ty rujny. Furt si je někdo fotí. Asi začneme vybírat nějaký poplatek. 🤑

Tak nám místní prozradili, že jsou to mísy na lepkavou rýži. A stály v přepočtu zhruba 18 Kč jedna. Zájemci o tento módní výstřelek, pište do komentářů. 😎

Ayutthaya

Po ranním stresu, kdy jsme málem nestihli vlak, jsme konečně v dalším bodě naší pouti. A tím je malé městečko Ayatthaya kousek na sever od Bangkoku.

„Ayuatthaya kdysi patřila mezi nejvýznamnější metropole světa a její chrámy zářily na míle daleko. Dnes jsou tu desítky zřícenin, které dávají tušit, jak skvostné to muselo být město.“ Konec citace z průvodce. 🙂

Mongkhon Bophit