Dnes se za námi na chvilku zastavili babi a děda z Přerova. Vše v pořádku, jenom ta buchta nějak sama vysublimovala 😢


Tenhle fešák na mě čekal ráno hned po probuzení na polštáři. ❤️ Laškovně zamrkal všema svýma 8 očičkama, popřál dobré ráno a zmizel za postel.
„To byla tarantule“ suše konstatovalo rozespalé dítě a nevzrušeně se pustilo do převlékání z pyžámka. První emoce spustilo až obouvání botiček. „Jé, já mám aji v botě pavoučka a udělal mi tam pavučinku“ 😍 Hned je to ráno krásnější…
Děti jsou kreativní a jako první si samy hned první den po příjezdu vymyslely hru „Těžení smůly ze stromů“.

Již nyní mohu s jistotou konstatovat, že balení náhradního oblečení jsem opět nezvládla. Dvoje kraťase jsou zoufalé podcenění situace a jistě to bude po zásluze potrestáno.
Druhá samostatná hra, kterou chlapecké osazenstvo vymyslelo, byl hod kamenem. Pravidla jsou jednoduchá:
Korekce ze strany rodičů se nesetkala s úspěchem, ale nebojte, jsme domluvení, že na další dny vymýšlí hry dospěláci. 😇