Jönköping

Boj s deštěm jsme vyhráli.

A že to byl nakonec boj pořádný! Rozjeli jsme se ještě do deště, aby nás nestihla další várka blížící se z východu.

Hned co jsme vyjeli, pláštěnka na mém tankvaku se rozhodla uletět. Musel jsem ji tedy jednou rukou držet a druhou řídit. Ano, není příjemné jezdit v dešti a už vůbec ne řídit jen jednou rukou.

Zbyněk zase chtěl pláštěnku na tankvak nasazovat za jízdy.

Ani jedna tato činnost se kupodivu nesetkala s pochopením našich dam. I zastavili jsme již pěkně promoceni na poradu co dál.

Radar ukazoval, že to nejhorší máme za sebou. Zbývalo max pár minut v dešti. Tak jsme vyřešili pláštěnky a jelo se.

Konečně už bez problémů. Na jeden zátah jsme dojeli 15 km před Jönköping a našli ubytování. V osm večer jsme dorazili do hotelu.

A teď pozor! Hotel má Spa zdarma! Sauna a vyrivka okamžitě k dispozici! S Miruškou jsme to museli hned využít. Druhá dvojice byla hladová a směřovala do restaurace. Blázni.

Ve Spa jsme byli sami. Luxusní horká vířivka a sauna jen pro nás. Po dlouhé cestě zasloužená odměna. Dost jsme si to tam užili. Někteří klidněji:

A někteří trochu divočeji:

Udělal jsem samozřejmě výstavní stojku. Pouze se nepovedla zachytit ve správný moment!

Miruška vyzkoušela i saunu. Mezitím se hladovci pochlubili přes Messenger svou večeří. I neváhali jsme a hned si objednali žebra, že tam za 20 minut přijdeme.

Miruška dala ještě krátkou saunu a už jsme pelášili do restaurace. Asi tak 20 vteřin po našem usednutí přistály na stole žebra. Jedna porce pěkně rozdělená každému zvlášť. Za to musíme poděkovat Elišce a Zbyňkovi, kteří nám jídlo objednali a ukecali obsluhu, aby ještě uvařili, i když bylo před zavíračkou.

Neskutečná extáze chutí pomalu zakončovala skvělý večer.

Těžký den se nakonec krásně povedl.

V celém Švédsku neprší

Konkrétně jsme to odhadli, že neprší na 95% území Švédska. Ovšem my máme to štěstí, že přímo před námi padají trakaře.

Je to jen úplně malý kousíček deště přímo přes dálnici. Odhadem tak dvě minuty bychom v tom jeli. Ale prý se holkám nechce jet pak hodinu a půl v promáčenených hadrech.

Vůbec nemají dobrodružné duše!

Drsní motorkáři

Určitě vám všem, našim pravidelným čtenářům, do teď chyběl důkaz, že jsme tady skutečně na těch ďáblových strojích se dvěma kolama. Proto jsem pro vás kluky motorkářský zvěčnila přímo v akci.

Vlevo Honey se svojí nadupanou Hondou, vpravo Zbyněk a jeho naleštěný Triumph.

Myslím, že se o nás nikdo (mami) opravdu bát nemusíte 😀