Dnešní hlavní cíl byl tam nahoře. Původně jsme si špatně pamatovali, že to je půl hodiny. Pak jsme přijeli a v papíře jsme našli hodinu a půl. Na první ceduli bylo 1:40 a o kousek dál na další oficiální ceduli 1:45. Zkusili jsme se zeptat navigace a ta řekla 1:58. Schválně hádejte, kolik to opravdu bylo. Na konci se to dozvíte.
Musím říct, že jak už tři dny jen spíme, nebo chodíme do šílených kopců, jsem už dost namáklý. Před tímto krpálem jsem se nijak nebál. Dokonce už ani slzu neuronil. Věděl jsem, že ho vyběhnu jako kamzík. Ostatně cílem bylo Černé jezero a jezera já rád.
Jak sami vidíte, jsme úplně nahoře a oba se smějeme. Protože to byla ízárna. Našich klasických 1000 výškových metrů. To už mě nerozhodí. Nikdy. Dva puchýře mám, nahoře žádná hospoda a přesto jako král.
Popis Mirušky je klasický: Hupky dupky, jsem nahoře. Pití jsem se nedotkla a nepůjdeme dalších 100 km?
Černé jezero by se mělo přejmenovat na Prázdné, nebo ještě lépe Bahňák. 🙂 V letáčku psali, že když hodně prší, jezero se přeleje a udělá soustavu vodopádů 600 m vysokou. Tak to se tu ještě dlouho nestane. Příroda a okolí krásné, ale jezero Krn z odpočinkového dne bylo výrazně lepší.
I tak jsme ale samozřejmě museli zaplavat.
Tentokrát tam ryby skoro nebyly, takže můžete mrknout jen na Mirušku v bahení lázni.
Cestou zpět jsme mrkli na nejvyšší vodopád na Slovinsku – Savica. Vyvěrá přímo z podzemního jezera, které je ve skále.
Ta fotka hore je z předchozího dne, kdy jsme byli na ofiko místě pro prohlídku vodopádu.
Ovšem jak je ta kolmá stěna vpravo, tak tam se dá také jít a to cestou k/z jezera. A to jsme, jako správní pokořitelé vodopádů, do plna využili.
Přístup byl pravda trochu pro horolezce, tak Miruška raději zaujala bezpečnostní polohu.
Ale já jsem tam vlevo dolů beze strachu (jen 2x jsem myslel, že spadnu) slezl a vykoupal se v té nejlepší nejčistší nejledovější vodě, která může být. Tohle je moje koupaliště.
Fotil jsem to po vylezení z té ledárny, tak je to trochu mázlé, jak se třepu. 😀
A zde ještě přímo pramen ze skály. Ten vidělo jen pár lidí na světě!
Černé jezero a vodopád máme tímto z krku. Cesta nakonec zabrala 1:50. Kdo to tipnul přesně, může si tam za odměnu vylézt!
Po výšlapu jsme se přesunuli do nového ubytování nad Bledem. Schválně jsme to vzali jinudy než obvykle a odměnou nám byla fakt parádní cesta pro motorky. Dokonce jsme měli i zajímavé fanoušky kolem trati.
Zítra půjčujeme kola. Mám s nimi takovou neblahou zkušenost (naposled mi upadla řidítka a jel jsem bez nich asi 8 km), tak doufám, že se vrátíme v jednom kuse.
Leave a comment