Bombaj mi ze všeho nejvíc připomíná pověstný „kanálek“ na Labi, kam před revolucí tekly splašky z celého města – bez čističky. Smrad, špína, spousta „ryb“ (míněno aut) a nás „rybářů“ (místní povaleči všude kolem). Nedá se to pořádně popsat ani vyfotit. Člověk to tu vnímá doslova všemi smysly.
Je to zvláštní pocit – návrat v čase – jak z blbýho snu. Protože tu a tam se leskne super moderní vybavený obchod s elektronikou nebo prvotřídní restaurace. Tam ale každého šacuji u vstupu do areálu – jestli nemá bombu. Prý nás to v Evropě taky brzy čeká – kvůli těm imigrantům – jestli to půjde takhle dál. Smutné :((
Bombaj vážně asi není úplně turistická destinace. Bílého turistu tady považují za raritu. ČR neznají – když už tak Československo (ti starší díky motocyklům Jawa). Mladí znají sotva Evropu (většinou nevím proč Německo). Pořád se nás ptají, odkud jsme. Chtějí si povídat – chtějí si sáhnout. To je někdy těžké rozhodování – zda podat ruku nebo nepodat (urazit/neurazit). Špína.
Leave a comment