Neděláme ostudu své národnosti a šli jsme na pivko. Dali jsme si každý jiný druh od stejného výrobce. Schválně zkuste uhodnout cenu níže vyfoceného kousku.
…
…
…
Raději se posaďte.
…
V té super levné Indii je cena tohoto piva 123, opravdu se posaďte, korun českých!
Jo a byla to jen čtvrtinka.
Přejeme dobrou noc do levného Česka 🙂
Jak již zmínila Miruška, celý (CELÝ!) den jsme nakupovali. Z veškerého toho pobíhání po obchodech si pamatuji dvě věci:
PS: Správně tušíte, že i tihle všichni se snažili uspokojit Tomáška vhodnými botičkami. Každý přinesl dvoje/troje boty, ale jak již víte, nikdo neuspěl. 300 párů je prostě málo!
Abychom trochu rozproudili komentáře, máme tu skvělou soutěž!
Kdo pozná co je na obrázku, nechť se pochlubí v komentáři a daná věc mu bude přivezena s plnou parádou.
Po celém (CELÉM!!!) dnu běhání po trzích a obchodech hlásíme úspěch.
Anusha si po navštívení tří (TŘÍ!) obchodů vybrala nádherný šaty, ve kterých hravě strčí do kapsy všechny princezny z pohádek. 🙂
No a zbytek dne (CELÝHO DNE) jsme lítali kvůli Tomášovi.
Nevím, kolik obchodů v Bombaji je, ale věřím, že jsme byli aspoň v půlce (a v některých třeba třikrát). 🙂
A boty pro Toma pořád nemáme. Tyhle prý byly málo fešácký. 😉