Velká jídelní výhra
Začnu all inclusive jídlem, protože to je jistě jedna z nejvíc zajímavých linek naší dovolené. A začnu hned vítězoslavně – s vejcaři jsem vyhrál! Vejcaři jsou ti kuchtíci, kteří chystají vajíčka.
Jak jistě víte z opakovaného čtení všech příspěvků, první vejcař vydržel dva dny, další se fakt snažil a dřel, ale dnes tam byl zase nový. Takže už je musí střídat každý den a beru to jako vítězství na plné čáře.
Nechci mít na svědomí zavření hotelu, takže toho posledního jsem hodně šetřil a dal jen dvě oka. Totiž je jasné, že vejcaři to nezvládají a dávají výpověď. Když si všimnou velké fluktuace vejcařů i jiní kuchaři a zjistí důvod, začnou taky dávat hromadně výpovědi.
A velké fluktuace celé kuchyně si všimnou všichni ostatní. Nikdo pak nechce pracovat v místě, kde se tak střídají kuchaři, protože se jim furt mění styl vaření a nemají v práci žádnou jistotu v jídle. No a to se samozřejmě rozkřikne po celé Mallorce a hotovo – nikdo tam už nebude chtít pracovat – hotel se zavře.
Neuvěřitelná jídelní prohra
Moji nejbližší na to nemají. Musím si to přiznat. Dovolená se nám neskutečně prodraží, protože nebudou mít zásoby na dalších 14 dní po návratu. Miruška má furt plný talíře zeleniny a Tedík dnes skoro ani nešel na večeři, prý nemá hlad!
Ani takový drobnosti jako máslo neumí využít. Miruška si úplně v klídku namaže toust půlkou másla. Půlkou másla (jsou to taková ta másla v malých baleních) na celý toust. Už jsem rezignoval a ani jí neříkal, že na jeden toust patří jedno máslo a pak tuna marmelády nebo něčeho jiného.
Nenutella
Jelikož Miruška zákeřně odmítá jíst jak utržená ze řetězu, musím na ní zákeřně prásknout, že za celou dobu neměla ani jednou Nutellu! Čtyři snídaně jsme absolvovali a nic. Já si toho všiml už na první snídani, ale nechtěl jsem hned tropit scénu a kazit dovolenou.
Doma musím Nutellu schovávat, jinak ji tlačí po kilech, ale při all inclusive si nedá? Už ničemu nerozumím!
Nutellu tu mají ve dvou kýblech, člověk si ji nandává pomocí obrovské páky jako ze studny a teče krásně proudem. Já to musím vědět, po každé snídani u těch kýblů stojím a tlačím. Páku i třeba deset lívanečků s Nutellou. Nebo spíš Nutellu s deseti lívanečky.
Až dnes! Konečně ji vidím přinést toust s Nutellou! Snědla to a prohlásila, že to není pravá Nutella. Jak kdyby na tom záleželo. Vypadá to jak Nutella, chutná to skoro jak Nutella, tak to přece tlačím jako Nutellu!
Vodní výhra
Jak jste už zase byli seznámení, Miruška pije vodu a já poctivě limonádíčky. Mají je tu na každém rohu, vždycky mě ty automaty volají, když jdu kolem, takže se nedá odolat.
No dnes jsem měl hroznou zkušenost se suchou vodou. Ležím si tak na lehátku, pohodička a přišla Miruška a podává mi kelímek s pitím. Moc dobře ví, že suché vody bych se nedotkl, ale přesto mi jednu přinesla.
Koukám na to, čekám, co mi k tomu řekne a nic kloudného z ní nevypadlo. Tak jsem se zkusil napít, jestli to třeba není jen maskovaná limča. A opravdu jsem pozřel několik loků suché vody. Jen tak tak jsem to ustál a situaci zvládl.
To bylo pozdě odpoledne. A k večeru to hned mělo následky! Všechny dny trávíme stejně, koupačka, all inclusive, spaní na špatných postelích. Vůbec nic dnes nebylo jinak, kromě napití té vody. No a večer, už za pár hodin, mé tělo okamžitě reagovalo. Začala mě bolet hlava! Ale fest!
Rychle jsem utíkal k limonádám a hltal je jak o život, abych tu vodu přepil a situace se pak docela uklidnila. Rozhodně už ale tyhle experimenty se zdravím nehodlám absolvovat. Je nad slunce jasné, že když pár loků toho jedu způsobí bolest hlavy, větší dávka by mě odstavila do konce dovolené!
Tohle tedy považuji za výhru, protože bylo vědecky naprosto exaktním pozorováním dokázané, že pití limonád udržuje tělo v pohodě a dobré all inclusive kondici.
Něco mimo all inclusive
Kromě jídla a pití tu děláme i jiné věci. Dnes to bylo takové klidnější, ale v bazénu byla sranda veliká. Jak jste si přečetli v minimalistickém příspěvku, povedlo se nám šikovně sehnat pár nafukovaček. Lidi to tu nechávají, když odjíždí, všude se tu válí kruhy a zvířata (jednorožci, želvy atd.).
No a my jsme takhle získali i želvu. Mega velkou nafukovačku, kterých jsme tu viděli spoustu, takže i kdyby náhodou byla někoho stále přítomného, alias jsme ji čórkli, nedá se dokázat, že je to ta naše.
S tímhle klidem si takhle blbnu s Tedíkem v bazénu na želvě. Když najednou vidím na vedlejší cizí nafukovačce, že je podepsaná! To mě doteď nenapadlo, že se dá podepsat! Taková podpásovka!
Okamžitě zkoumám želvu! Je na ní malinkaté H napsané propiskou. V mžiku jsem viděl nejčernější scénáře. Přijdou policajti, vezmou želvu i s Tedíkem, který na ní zrovna byl a my s Miruškou budeme muset trávit dovolenou sami.
Jak bychom si užili ten čas bez našeho synka! Ježděním na tobogánech? Koukáním na filmy místo uspávání? All inclusive snídaní, obědem a večeří bez odmlouvání? No FUJ! To bychom nikdy nechtěli! To by byla jasná „prohra“!
Okamžitě jsem začal mazat háčko a po pár minutách intenzivního tření želvy je tam už jen šmouha. To ho vezmou maximálně na pár hodin na výslech, což snad s Miruškou na tom lehátku sami zvládneme.
Až ho pustí, vezmeme ho hned na minigány (už jste se báli, že to super slovo nepadne, co?) a za pár let si na to ani nevzpomene.