Úterý a středa – all inclusive třeba!

Včera jsem nic nestihl napsat. Byl jsem přežranej z all inclusive. A taky jsem musel účtovat kontrolní hlášení. Ano, vyměnil jsem naše věrné fanoušky za práci a jídlo. Ale to nevadí, je vás tolik, že i když vás pár odpadne, nebude to mít vliv.

Úterý dopoledne

Začalo to snídaní v místě, kde ji máme all inclusive. Kuchař přes vajíčka, mi je rovnou nakládal na talíř, hned jak mě viděl. To mě lehce překvapilo, asi mě chtěl odradit, že dnes je na mě připravený lépe. Musel jsem si jich teda dát víc než v pondělí. Tohle poměřování pindíků prohrát nehodlám, snad ho to psychicky nepoloží.

Po snídani jsme se chtěli vydat all inclusive autobusem na pláž. Mažeme se opalovákem a bylo to moc fajn. Uvědomil jsem si, že poprvé v životě jsem na all inclusive dovolené a poprvé v životě nejsem spálený po prvním dni! Ten čas strávený u jídla očividně má smysl!

Úterý oběd

Moře bylo v pohodě, je tam přesně akorát pozvolný vstup, takže pro Tedíka super. Vrátili jsme se akorát před obědem a pak se stalo něco divného. Během oběda jsem nedal 7 chodů. Jen šest. 🙁 Jsem ostuda, vím. 🙁

Hned však odvrátím pozornost na mou manželku! Ta se totiž přiznala, že pije furt jen vodu!!! Suchou vodu! To je vrchol všeho! Máme tu mraky limonád s tunami drahého cukru a ona pije vodu! Jí zeleninu a pije vodu, kde to jsme? Na běžné dovolené? Ne! Jsme na all inclusive! Už to nebudu dál rozebírat, jistě si o ní uděláte všichni obrázek sami.

Úterý odpoledne

Čachtali jsme se s Tedíkem v bazénu a hráli běžné hry na „tady máš suchou kšiltovku, je zrovna vytažená z vody“, jak už to tak s dětmi bývá. Když v tom najednou začali zavírat celý jeden bazén s minigány (tak veselé slovo použité při tak smutné události)!

Když jsem si pár minut předtím prdnul do vody, nečekal jsem, že to způsobí zavření bazénu na celý zbytek dne. To víte, tak rychlý náběh na all inclusive je pro tělo těžká zkouška, někdy to prostě ujede.

Úterý večer

Ty tři týdny, co jsme tady, nám dávají zabrat. Člověka hodně vyčerpá být furt u jídla nebo blbnout v bazénu. Tedík snědl na večeři housku s máslem! Čí je to děcko? Kdo ho vychovává? Doma chce k večeři čtyři chody (nekecám, čtyři chody!) a tady all inclusive houska s máslem?

Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Konečně jsme přišli na to, jak zařídit, aby doma jedl méně. Vždycky mu řekneme, že to jídlo je all inclusive. Pak si dá pár soust a hotovo. Ušetříme pár stovek na každém jídle.

Středa dopoledne

Když jsem si šel dát vajíčka, byl tam nový kuchař. Ten předchozí to nejspíš nerozdýchal, ale dobře instruoval nového. Volský oka měl nachystaný ve třech vrstvách nad sebou. Dal jsem si 5 ok, tohle bude tuhý boj!

Jeli jsme zase k moři a postavili hrad. Miruška tvrdila, že bude mít tři patra, ale asi hlady nevidí, takže to dopadlo jak to dopadlo. Jasný důkaz, že ta zelenina není na all inclusive vhodná!

Středa oběd

Tedík furt moc nesní. Dá si pár soust a pak trucuje. Tentokrát to ale vylepšil. Jen tak se zvedl od stolu a šel pryč. Mysleli jsme, že bude trucovat o kus dál, ale nic takového. Klučina má pod čepicí, namířil si to rovnou k dezertům, vzal talířek a začal si sám nandávat. Konečně mi začíná dělat s tím jídlem radost!

Taky nám pod stolem proběhl šváb. Žádný tintítko, měl tak 4cm, bál se ho i pán s koštětem, kterýho tu asi mají na jejich likvidaci. Jestli si někdo myslí, že kvůli tomu budu trávit míň času v restauraci, šeredně se mýlí! Brouci k jídlu jsou v kurzu, beru to jako ten pravý gurmánský požitek.

Středa odpoledne

Tedíka to hodně bavilo v bazénu, pěkně si sám hrál. Zaujal jsem tedy velmi příjemnou polohu vleže ve vodě. Hlavu opřenou o břeh, abych skvěle viděl na Tedíka, jinak celý ponořený, abych se neupekl. Takový mini ráj vedle minigánů (konečně krásná věta hodná tohoto slova).

Mělo to jedinou vadu. Byly tam děti. Křičely, běhaly, cákaly a dokonce, když to fakt přehnaly, tak mi spodní lalůček uší ošplouchla vlnka.

Jak by řekl klasik Jára: To si tak jedete na dovolenou v rezortu pro děti a jsou tam děti. 🙁

Nový objev od bazénu z pozdního odpoledne popíše prý Miruška ve svém příspěvku. Já jen v rychlosti řeknu, že mám kompletně spálená kolena. Až třetí den u moře, to je velký zázrak!

Ještě dodám takovou milou ukázku našeho milého manželství. Vykládala mi moje manželka, že poznala, když jsem se ráno vrtěl v posteli, že už nespím. A měla pravdu. Zhruba od šesti jsem se převaloval, potřeboval jsem čůrat, ale nechtěl jít kolem spící Mirušky ve vedlejším pokoji. Tak jsem trpěl. A ona trpěla taky, protože jsem jí tím vrtěním budil. Ale i tak, protože mě má ráda, mě pak nezabila se slovy „proč jsem sakra nešel na záchod“. Není to krásné? Takhle pro sebe trpí jen ti nejvíc zamilovaní. :-*

Standardní all inclusive dovolená

Ráno jsme se lehce zdrželi a byli na all inclusive snídani až zhruba 15 minut po otvíračce. Je to trochu moje vina. Po zavření pokoje jsem měl vzít Tedíka a utíkat s ním před restauraci, abychom tam byli první. Místo toho jsem ho nechal jít samotného a objevovat svět. Hned se ukázalo, že někdy ty nové způsoby výchovy prostě nejsou nejlepší.

Bylo to takové krátké objevování. Tak nějak všichni chtějí dovolenou bez nehod, průšvihů či nedej bože zranění, že? No tak my jsme to první den vydrželi celých 8 metrů od bydlení. Abych byl přesný, Tedík to spočítal při druhém pokusu dojití na snídani na 21 kroků.

Objevoval krásy místního obrubníku, sklouzla mu noha a odřel si palec. Na ruce. Samozřejmě spousta pláče, museli jsme se vrátit to zalepit a i podezření na zlomeninu vyvrátit, jelikož s tím nechtěl vůbec hnout.

Pláč ale i přišel vhod, protože jsme tím vraceli pozdní noční příchody sousedů minulou noc. Bylo to vlastně i důležité, aby všichni věděli, že my máme taky svoje zbraně. Jestli oni budou dupat v noci, my budeme řvát na celé kolo brzy ráno!

All inclusive snídaně

Pojďme ale zpět k tomu důležitému – naší první all inclusive snídani v životě. Počtem chodů vás nebudu obtěžovat, ať nemáte moc slinu. Dobře, bylo jich 7. Pochutnali jsme si královsky. Když jsem šel počtvrté kolem vajíček, tentokrát jsem oproti předchozím třem situacím jen fakt šel kolem, pán za pultem se nějak opotil a začal přepočítávat počet vajec, které mu zbývají. Až když pochopil, že se tam nezastavím, vypadal dost klidněji.

Obecně to byl vcelku vydařený all inclusive start. Mírně zklamal Tedík. Asi zatím nechápe, že se to vždy musí všechno sníst a tak nějak jí snad ještě míň než doma. Možná je to tím vedrem, budeme ho muset víc držet v klimatizaci, aby se trochu vyšvihnul na oběd.

Tobogány

Po snídani jsme šli na tobogány. Trochu zklamání, že velké jsou od 120cm a Tedík má jen 114cm. Plavčíci byli neúprosní, takže jsme šli na minigány (je to pořád vtipný, jak jsem to včera spojil, že?). Tam se nám líbilo hodně, plavčík na nás pískal až zhruba za 30 minut, což je moc pěkný čas. Nechápu, proč se mu nelíbilo, že jsem na vodní trampolíně vedle zhruba pětileté holčičky. Vždyť by stejně doletěla jen do vody, která byla všude kolem.

Tobogány pro dospělé jsme také okusili. Prvně s Miruškou takový účko, kde chvilku letíte skoro volným pádem. Ano, ten křik, co jste slyšeli v ČR, byl od ní. Nedbala na slova plavčíka „it’s fun“ a prostě to celé nesmyslně prokřičela.

Nejlepší dojezd

Já jsem si pak sám dal klasický tobogán, ve kterém se ale jezdí na nafukovacím kruhu. Nečekal jsem od toho moc, vypadalo to pomalé a nudné. A nijak jsem se nespletl. Zhruba po 5 metrech jsem se sice otočil a zbytek jel pozadu, ale nuda šílená.

Ovšem dokud jsem nedojel do cílového bazénku.

Nějak se stalo, jak jsem jel pozadu, že jsem se prakticky na místě zastavil hned po dojetí. Zkuste si představit zastavení přes sto kilo krásné živé váhy na místě. To jednoduše nejde. I tak kruh sice stál, ale já pokračoval polosaltem vzad dále. Během letu jsem hlavou do něčeho praštil a díky tomu i šikovně dvojnásobně kousnul do jazyka.

Ještě před dosaltováním jsem si ovšem uvědomil, že dojezd kontroluje taková šikovná plavčice. Seděla hned vedle, horší dojezd nejspíš nikdy neviděla. Fantazie mi hned jela na plné obrátky – bude mě zachraňovat šikovná plavčice!

Tak jsem ležel nějakou dobu polomrtvej ve vodě a čekal, až se nade mnou ta bohyně skloní. Dávala si nějak na čas. To si určitě chystá své nejlepší triky, říkal jsem si. A furt nic. Po zhruba dvou věčnostech jsem se zvedl, koukám na ní a ona čumí jinam!!! Prošvihla svou životní akci! Mohla zachránit frajera z nejhoršího dojezdu, o kterém se mohlo psát v novinách a ona koukala mimo!

Neskutečné! Naštvaně jsem vstal a odcházel. Sáhl jsem do vlasů, jestli mi neteče krev, abych jí to mohl jít dodatečně ukázat a vytmavit. K mojí smůle nic, ani kapička. Zoufale jsem ještě ochutnával jazyk, ale ten taky bez krve. Jakože z toho fakt nic nebylo. Jediná holčička, která čekala na kruh a celé to viděla, se vyděšeně zeptala „are you ok“. A to bylo celé dívčí zachraňování. 🙁

A pak jim věřte, že holky můžou dělat chlapskou práci. Být tam nějaký borec, tak už mám jeho jazyk v krku a společně se fotíme do časopisu „Přežili zázrakem“. Někdy člověk má fakt neskutečnou smůlu. 🙁

All inclusive oběd

Byl výborný. Už jsem říkal, že je tu jídlo fakt dobré. Kdyby se tu stavil na sváču třeba král Anglie, vůbec bych se nedivil. Kupodivu tu totiž mezi turisty je nejvíce slyšet angličtina. Asi mají nějaký meziostrovní program na levné dovolené, jinak to moc nedává smysl.

Jistě čekáte číslo, bylo to tedy zase standardních sedm chodů. Tedík furt slabota, asi nechce přepálit start. Snad se rozjede a neudělá v závěru ostudu. Stačí, že Miruška už ji dělá. Naložila si 2x talíř zeleniny. Asi nemusím ukazovat, jak jsem měl oči v sloup, když přišla s tím druhým. Všude tolik drahých dobrot a ona si dá to nejlevnější co najde.

Klidné odpoledne

Tedík měl slíbeno, že si může koupit suvenýr z dovolené. Koupil angličáka. Byl aspoň zcela unikátní pro Mallorcu. To nemůžu říct. Audi TT RS za 1.8 éček a ještě to ani není hot wheels.

Po nákupu jsme šli na druhou stranu resortu zkoušet ještě nevyzkoušené minigány (neskutečné, jak to slovo baví!). Kluk se otrkal a začal je pořádně sjíždět, takže jsem s ním kupodivu jel asi jen osmdesátdevětkrát. Zbylých stotřicet jízd si užíval sám. Šlo mu to dobře, musel jich stihnout co nejvíc, tak poctivě předbíhal, odstrkoval ostatní a já se díval jinam, aby si ho někdo nespojil se mnou.

Skoro klidný večer

Dali jsme si večeři a nic neplatili. Máme tu totiž all inclusive, víte? Miruška příště bude sedět jinde, dala si zase zeleninu. Tedík doma běžně chce čtyři chody na večeři a tady se v tom zase jen pošťoural. Jestli to takhle půjde dál, budu muset přejít na chodovou desítku, aby se to trochu vyplatilo. Člověk by čekal podporu a jeho nejbližší ho v tom nechaj takhle máchat.

Cestou z večeře jsem šel napřed trůnit. Zhruba v půlce akce slyším brek. Ano, Tedík. Bere tu hlukovou výstrahu fakt vážně, takže posledních 21 kroků před ubytováním zase spadl na úplně stejném místě. Odřel si stejnou ruku a přidal k tomu teda navíc pár zapíchnutých trnů. Všichni si tutově budou dávat majzla, protože tohle nemůžou překonat. A jestli to jen zkusí, pošleme hned kluka, ať se v klidu projde kolem!

To je tak zhruba dnešní shrnutí. Zítra jdeme na pláž, to jistě bude pohodička.