(který se samozřejmě může kdykoli změnit)
27. října – 7:20 odlet z Prahy (let OK534) – do Frankfurtu a v 10:40 odlet za Fidelem (let DE2198, na letiště Varadero)
27. až 30. října ubytování v 4* hotelu s All Inclusive
30. října až ??. listopadu – nikdo neví 😀
07. až 09. listopadu – Havana
9. listopadu – odlet 23:25 (Fidelova času) z Havany do Frankfurtu (let DE2185) a 10.11. v 19:50 (let OK537) do naší rodné zemičky
Ohňostroj sice nebyl, ale Martin nás krásně přivítal chlebem a solí.
Hotovo. Přežili jsme. Bylo to naprosto úžasné.
Začínáme se vracet do Evropy. Miruška už začala zkoumat, co to leží na zemi za barevné podivnosti. 🙂
Každopádně se sem během následujících dní pokusíme nahrát více zážitků trochu delšího charakteru, tak zůstaňte u přijímačů!
Před bránou C38 je právě česká cestovatelská smetánka. Nebo spíš česká cestovatelská nevyspánka.
Kdo se schovává pod dekou? Je to jistě tak jasné, že z toho ani neudělám fotohádanku.
PS: Už jsme jen pár hodin letu! Přípravy jistě vrcholí!
Toto není fotomontaz!
Toto není optická iluze!
Toto není suvenýr!
Toto je 2 kg potvora!
Toto je živá potvora!
Toto je krab!
Toto je Crabzilla!
PS: Fakt nekecam. Miruška držela živou crabzillu. Všimněte si, jak má svázána klepeta. Prý kdyby nebyly uvázaný, ucvakla by jí prstíky…
Je to tady. Jsme na letišti! Posledních pár hodin už jen pláčeme. A dalších pět ještě budeme plakat do odletu…
Všechny naše davy fanoušků nás můžou sledovat na radaru při letu do Dubaje pod číslem EK349. Následně z Dubaje do Prahy máme EK139. Šampaňské vychlaďte přesně na 12:35. Autogramiádu můžeme dát v 13:00 přímo na letišti v Praze.
V předposledním hotýlku jsme si chvilku mysleli, že nejdou zamknout dveře.
Miruška tedy přišla se super řešením – postavila na stráž hlídací koš. Já už sice mezitím zamknul, ale koš jsme stejně nechali.
Byl dobrá pojistka a i přes veškeré obavy v noci ani neštěkal. 😀
Nejlepší fotka z lovu velryb. Samotné pozorování nebylo o moc lepší, vesty jsme měli zcela zbytečně! Nepomohla ani snaha Mirušky, která je chtěla přilákat krmením.
Zajímavější je, že z 30 lidí na lodi je tu 7 Čechů – já s Miruškou, tři třicátníci a další pár. 😀 A to ještě tři z naší rozdělené skupiny byli hned na vedlejší lodi 🙂
Teď jsme na 1,5 hodinové cestě zpět, tak snad aspoň narazíme na nějaký ledovec, aby vesty nebyly uplné fiasko.
Za chvilku (v 7 ráno místního času) vyrážíme na velryby. Všichni mají povinně vesty, takže to bude pořádně nebezpečné!
Představuji si to tak, že budeme najizdet na hřbety velryb, nebo nás dvě velryby plující vedle sebe svezou jako na horské dráze nebo nás některá nadhodí ocasem a poletíme aspoň 60 až 66,6 metrů do dálky. Tomu poslednímu se říká hod lodí a aktuální rekord drží velryba železná.
Abyste věřili, že máme slonů fakt hodně, můžete si dát ochutnávku v podobě čtyř najednou 🙂
A protože jsem starej dobrák, můžete mrknout nás ještě jednoho krasavce, který neukazuje jen zadek:
Safari bylo naprosto super! Mohl bych zde nahrát asi tisíc fotek slonů, slonic a slunat.
Ale já si řekl ne! Dám jim krásnou fotohádanku! Kdo pozná co je na obrázku, přesně prosím, dostane záplavu úžasných slonů. 🙂
A to se vyplatí!!