Ve správném raji se mají lidi rádi, je to tam drahé jako sviňa (4000 bathu za noc!) a není tam internet. Nejspíš ani elektřina, takže se na několik dní odmlcime.
Ale nebojte, skutry ani čtyřkolky tam nemají. Je to bezpečné válení na pláži. Maximálně nás sežere žralok, prepadnou domorodci, nebo se ztratíme v zatopených jeskynich.
Včera jsme s Miruškou litali na koloběžkach (pokud nejsi naše maminka, čti skutrech). Naodrazeli jsme cca 70km a bylo to veeelmi skvělé.
Hned ráno jsme se kulisacky vyhnuli policejni kontrole, která zastavovala všechny koloběžky (motorky). Pak jsme vyjeli kolobezkaruv sen. Kopec s brutalnim převýšením v délce asi 10km. Nový asfalt, velmi široká silnice, minimální provoz. Ještě teď se mi sbíhají sliny.
Cílem byl chrám Doi Suthep, který má bílého slona a krásné výhledy na celé město a mnohem dále. Ostatně obrázek výše je toho skoro jasným důkazem. Dnes totiž bylo nad městem rozlite mléko nebo se tam válel smog, konzistenci to mělo stejnou, takže těžko soudit.
Když bylo prd vidět, nechali jsme v chrámu aspoň jasné české stopy:
Miruška taky udělala aviatickou šou. Složila bankovku jako stihacku (dle stealth prvku tipuji nejmodernejsi F22) a malou skvirkou ji hodila mezi příspěvky. Stihacka se po vhozeni rozlozila, 2x obkrouzila vez a elegantne pristala. Respektive takhle to viděla Miruška. Rozhodne ji nebudu oponovat svým pozorováním padajiciho balvanu, jen ji zkontroluji piti, jestli si tam něco nepridava.
Následovala autenticka vesnice. Byla fakt krásná. Měli tam botanickou zahradu plnou květin a všichni chodili v prekrasnem oblečení.
(ne, nebyli to dva nahodni kolemjdoucí a uz vůbec ne turisté :-P)
Přichází zlatý hřeb: kolobezkovani v džungli! A teď myslím opravdové nefalšovane džungli s tygry, amazonkami i velkymi jesterkami.
Nahoru byla cesta luxusní, to jiz víte. Dolů jsme chtěli jinudy, tak jsme se vydali dle mapy cestou stejné třídy akorát na druhé straně. Hned na začátku jsme se moc smáli, že skončila asfaltka a zůstaly dva betonove pruhy.
Ty postupně zmizely do super cesty plné kamení absolutně mimo civilizaci. My ovšem byli vybavení poradnymi skutry a takové koloběžky zvládnou vše. Skoro tolik jako dvě moderní motorky v protismeru, se kterými se jezdí rally Dakar.
Drkotali jsme se asi půl hodiny a potkali mistnaka v protismeru. Zastavil nás a divil se, kam jedeme. Cesta je tam prý very hard. Podekovali jsme za zbytecne kecy a rady a jeli dal.
Když už nebylo po cestě ani památky, zastavil jsem, abych se ujistil, že jsme třeba za polovinou. A to vás pobavi: byli jsme tak v desetine.
A to my zase máme hranice. Vydali jsme se raději zpět. Ono představa pichnuteho kola mezi tygry není nic příjemného. Zde je fotka z nejzasiho místa :
Jestliže dolů to šlo blbě nahoru asi 100x hůř. Přeci jen koloběžky výkon nerozdavaji a krpal to byl šílený. K tomu same sutry a sraz hned po ruce. Paráda.
Nebudu vás napínat. Přežili jsme 🙂
Hned po nedivokem (ostatne pro klid dusi našich maminek nic divokého neděláme) raftingu nas čekala druhá část výletu – čtyřkolky (nedivoke!).
První otrkani vzbuzovalo velký respekt. V zatáčkách si člověk myslel, že se prevrati nebo výklopi i při šnecí rychlosti.
Ovšem po pár set metrech bylo vše jinak. Velmi brzy jsme nedivoce řádili jako profíci. Po projetí autentickou džungli (čti rakosem vedle silnice) jsme měli mít pár minut pauzu. Japonci se sli kochat blbostma, ale my s Miruskou jsme se tam konečně pořádně pustili ze řetězu. Nedivoce. Ostatně museli jsme, aby E a L měli co natáčet.
Pak už byla jen cesta zpět po asfaltce, ale naštěstí nás nechali (nedivoce) řádit v areálu. A to neměli dělat. Myslím, že to tam ještě neviděli. Projeli jsme to na cimprcampr.
Jeden blázen z naší výpravy to dokonce tak moc rozparadil, že si to dal nedivoce i po dvou kolech. Viděl jsem to asi ze tří metrů a i pro mě to byl zážitek. Divoký! A jelikož ja to výjimečně nebyl (vím, jsem ostuda), můžete tipovat, kdo je takhle nedivoký.
Co vám budu povídat zážitek to byl opravdu skvělý. Mirušku málem museli chytat do site, protože jezdila asi pět minut, když ostatní uz byli vysleceni z kombinez. Takhle statecnou ignoraci poradatelu jsem dlouho neviděl. 🙂
Na závěr ještě pár stripku před jízdou:
Miruška dostala obe rukavice levé. Jistym kouskem pak musela dokázat, že levá fakt není 🙂
S tímhle hafanem Miruška čurkala. Zadek jsem ji zkontroloval, rafanec tam nemá. Očividně nebyl divoký.
Jedeme na celodenní výlet. Přidali se tři Japonci, takže máme odpověď na otázku, která nás / vás všechny velmi zajímá: jaké mají vlasy??
Tvrdé jako hřebíky!
Máme to vyzkoušené Miruskou, která je osahala hned jak usli 😀
Hledat někoho na největším nekolikakilometrovem trzisti ve městě se 150 tisíci obyvatel je přesně ten zážitek, pro který jedete do Thajska 🙂
Asi půl hodiny byla fakt nezvestna, ale dav ji vrátil celou a zdravou. Organizaci pátrací výpravy na slonech jsme tedy bohužel museli zrušit. 🙁
A ano, již zavádíme protiopatreni. (hledáme stánek s voditky)
Takhle se usina a snad brzo i spí v nočním vlaku do Chiang mai.
Moc nám tu chybí komentáře, asi nás naši fanoušci nemají rádi. 🙁 Jsou vás tu desetitisíce a ani jeden komentář? Pro rejpaly: už jde komentovat bez registrace, takže veškeré výmluvy jsou zbytečné 😛
Jako první můžete hned okomentovat živého Budhu na teto měnící se fotce. Odprisahnu na cokoliv, že je to focené chvilku po sobě za úplného bezvětří a nikdo za námi neprošel! A presto jste si jistě všichni všimli že kromě nás se pohnul i Budha za Evou!!!
Co si o tom myslíte? Zázrak? Prokletí? Požehnání?
Miruška očividně má vlastní síť restauraci v Thajsku! Myslíte, že nás pozvala? Myslíte, že jsme u VIP stolu? Myslíte, že tu máme červený koberec? Myslíte špatně!
Kvůli (ted již znepratelene) královské rodině jsme se nedostali do nejdůležitějšího turistickeho místa Grand palace.
Hledali jsme náhradní program a navštívili nedaleký buddhistický chrám. Zde se konala oslava setkávání lidi a dávali zdarma pití, jídlo, melouny a další dobroty.
Jsme velmi mile překvapeni, jak jsou hodní a pohostinni. Všechno skvěle chutná. S otevřenými ústy (udivem, ne kvuli plným žgranim) jsme dali solidní příspěvek a utikali do víru Bangkoku.
Na bazén to dnes pro ni sice nebylo, ale jinak prý dobrý.
